§ § Tanec mezi paragrafy § §

Nikdy neustupujte, nikdy, nikdy, nikdy! V maličkostech, ani ve velkých věcech, o kus, ani o kousek, ledaže byste ustoupili cti a dobrému mravu. (Sir Winston Leonard Spencer Churchill, britský politik a voják, anglický spisovatel, historik, žurnalista, malíř 19. a 20. stol.)

Jak soudce Mgr. Jiří Němec soudil podvodný vyhazov ze zaměstnání

Co předcházelo podání žaloby

Dne 14. 11. 2008 byl podvodem vyhozen z práce fyzik Onkologického centra Krajské nemocnice Tomáše Bati ve Zlíně za údajné hrubé porušení pracovní kázně. Údajně spustil svévolně do klinického provozu rentgenový ozařovač, což ovšem nebylo možné ani prakticky ani teoreticky. Důvod výpovědi byl pochopitelně vykonstruovaný a fyzikovi bylo kladeno za vinu něco, za co ve skutečnosti mohl primář Onkologického centra Krajské nemocnice Tomáše Bati MUDr. Milan Kohoutek, který z nedostatku cti, charakteru a odvahy přiznat svoje pochybení jednoduš svedl své porušení povinnosti při práci s ionizujícím zářením na jednoho z fyziků onkologického pracoviště a následně jej spolu s ředitelem nemocnice Ing. Zdeňkem Mikelem na základě vylhaných nařčení vyhodil z práce. Na podvodu se podílela kromě těchto dvou strůjců podvodu i vedoucí fyzikálního oddělení Mgr. Beáta Kašpárková. Přestože fyzik 24. 10. 2008 informoval ředitele Mikela o skutečném stavu věci, ředitel se přidal na stranu podvodu. Ing. Zdeněk Mikel ve vykonstruované výpovědi z pracovního poměru lživě uvedl, že v rozporu s výslovným a přímým pokynem fyzikových nadřízených zaměstnanců, tj. MUDr. Kohoutka a Mgr. Kašpárkové, povolil spuštění ozařovače Gullmay, přestože to byl primář MUDr. Milan Kohoutek, který trval na ozařování pacientů rentgenovým přístrojem, u kterého ještě nebyl schválen provoz, a jako jediný, který to může teoreticky i prakticky udělat, spustil rentgenový ozařovač do klinického provozu. Ředitel dále lživě uvedl, že plně odpovědný za zajištění bezpečnosti používaných zdrojů ionizujícího záření a jejich provoz v souladu s právními předpisy byl fyzik onkologického centra, přestože ve skutečnosti jím byl právě fyzikův nadřízený MUDr. Milan Kohoutek.

Přestože na základě série nepravdivých nařčení hodnotil ředitel Mikel fyzikovo chování jako závažné porušení povinnosti vyplývajících z právních předpisů vztahujících se k jeho vykonávané práci a dal mu výpověď z pracovního poměru, zaměstnavatel poskytl Úřadu práce ve Zlíně mylnou informaci o důvodu fyzikova propuštění. Teprve když se podvodem propuštěný fyzik obrátil na soud, mzdová účetní Krajské nemocnice až za 5 měsíců po propuštění fyzika, tj. až 3. 7. 2009, dodatečně poslala Úřadu práce opravený důvod výpovědi v Potvrzení zaměstnavatele (dokument č. 3). Ředitel Krajské nemocnice Tomáše Bati ve Zlíně ing. Zdeněk Mikel v protiprávní výpovědi z pracovního poměru uvedl falešné a nepravdivé důvody, pro které byla fyzikovi dána výpověď z pracovního poměru. Nesplnil svou povinnost projednat jeho případ s odborovou organizací, pouze to oznámil jednomu jejímu členovi asi 15 minut před tím, než fyzikovi předal tuto vykonstruovanou výpověď. Fyzikovi byl okamžitě zakázán přístup na pracoviště bez ohledu na probíhající výpovědní lhůtu, aby mu bylo zabráněno získat důkazy o komplotu strůjců podvodu.

Jak zásluhou soudce Mgr. Jiřího Němce prošel podvod okresním soudem

Fyzik se ještě pokusil o mimosoudní smír, neboť ředitel Mikel byl ještě v době probíhající fyzikovy výpovědní lhůty odvolán. Nový ředitel MUDr. Petr Pšikal, přestože byl rovněž informován o skutečném stavu věci, byl primářem Kohoutkem zpracován natolik, že tuto špinavost potvrdil a na podvodné výpovědi trval. Fyzik tedy podal na zaměstnavatele žalobu o neplatnosti výpovědi k Okresnímu soudu ve Zlíně. Fyzikovi prozradil jeden z primářů nemocnice, že soud prohraje, čemuž ovšem fyzik nevěřil, neboť považoval za nemožné, aby takový podvod prošel soudem. Podvodníci si byli podezřele jistí. Z žalované Krajské nemocnice Tomáše Bati se nedostavil nikdo. Plnou moc zastupovat žalovanou stranu měla advokátní kancelář JUDr. Zdeněk Hromádka, kterou náhradou zastupoval substituent Mgr. Zdeněk Chmelař. Kdokoliv z advokátní kanceláře měl asi sotva přehled o příslušných zákonech týkajících se radiační ochrany, předseda senátu Mgr. Jiří Němec tedy s klidem mohl vést jednání tak, že se vůbec nezabýval meritem věci, ale úplně něčím jiným, než korunními důkazními předpisy, jako např. popis pracovní činnosti, organizační struktura Onkologického centra KNTB Zlín, organizační struktura radioterapeutického oddělení, právní předpis nemocnice o radiační ochraně, organizační řád nemocnice, znění příslušných zákonů od Zákoníku práce až po zákony o radiační ochraně a směrnice Státního úřadu pro jadernou bezpečnost. Na všechny tyto předpisy nebyl brán zřetel, soudce Němec je záměrně ignoroval, protože by z nich vyplynulo, kdo dává příkaz svému podřízenému a tudíž je také za své příkazy zodpovědný. Z těchto předpisů je zcela jasně patrné, kdo v plné míře nese za celé pochybení odpovědnost, a to by byl jednoznačně z titulu svých funkcí primář MUDr. Milan Kohoutek. Vysvětlení, proč soudce Němec vůbec nebral v úvahu kompetence pracovníků Krajské nemocnice Tomáše Bati, je jednoduché. Stojí za tím úmysl zabránit, aby bylo vyvráceno lživé vyjádření žalované nemocnice k žalobě. To je důkaz, že soudce Mgr. Jiří Němec vůbec neměl v úmyslu řešit podvodnou kauzu, ale stranit žalované straně. Žalobce se dostavil osobně, neboť na poslední chvíli mu odřekl advokát přislíbený odborovou organizací nemocnice. Soudce Mgr. Jiří Němec vyslechl pouze svědky žalované strany, a to pouze ty, kteří byli předvoláni krátce před zasedáním soudu ke svému nadřízenému primáři Kohoutkovi za účelem ovlivňování. Další potenciální svědek, který byl primářem předvolán k ovlivňování ve prospěch jeho vykonstruované verze, byl druhý fyzik pracoviště. Ten si však byl vědom reality bez jakékoliv pochybnosti a dopředu informoval primáře, že bude vypovídat pravdivě. Proto byl ze seznamu svědků odvolán a z nemocnice vyštípán. Mezi třemi svědky žalované nemocnice byla jedna z trojice strůjců podvodného komplotu Mgr. Kašpárková.

Soudce Mgr. Jiří Němec manipulativními otázkami směroval svědkyni žalované strany, který se podílela na podvodu, Mgr. Beátou Kašpárkovou takovým způsobem, kterým přímo naváděl k tomu, co konkrétně má svědkyně vypovídat. Manipulativní otázky pochopitelně nenechal zaprotokolovat.

Soudce Mgr. Jiří Němec bezdůvodně odmítl fyzikem navržené svědky včetně lékaře, který na pokyn primáře zahájil klinický provoz na rentgenovém ozařovači. Soudce dopředu věděl, že tito svědkové jsou schopni dosvědčit podvod a vyvrátit lži podvodníků z vedení Onkologického centra Krajské nemocnice Tomáše Bati. Aby to nebylo do očí bijící, navrhl proto advokát, právní zástupce nemocnice, aby byl jako svědek vyslechnut primář MUDr. Milan Kohoutek. Jeho vyslechnutí by bylo nepochybně ku prospěchu jednání, soudce Mgr. Jiří Němec však zamítl vyslechnutí svědka, který mohl klidně místo advokáta zastupovat žalovanou stranu, což by bylo logičtější. Zřejmě jej bez zjevného důvodu zamítl proto, aby měl poněkud pochybné alibi, že zamítl pět fyzikem navrhovaných svědků, a také proto, aby mu nemohl fyzik klást usvědčující otázky.

Soudce Mgr. Jiří Němec manipuloval s protokolací soudního jednání tak, že zcela neodpovídala skutečnému průběhu soudního jednání. Snad proto soudce Mgr. Jiří Němec bez udání důvodu zakázal na veřejném soudním jednání nahrávat jeho průběh.

Soudce Mgr. Jiří Němec se vůbec nezabýval meritem věci a zabýval se podružnostmi nemajícími souvislost s podstatou, kdo ve skutečnosti spustil do klinického provozu přístroj.

Soudce Mgr. Jiří Němec v rozsudku překroutil výpověď dvou svědků žalované strany, kteří nevypovídali podle představ vedení nemocnice, přestože jim hrozily problémy jako druhému fyzikovi vyštípaného ze zaměstnání, a postavil rozsudek na křivé výpovědi třetí svědkyně žalované strany, která byla součástí podvodného spiknutí. Záměrně ignoroval fakt, že důvody, pro které ředitel Mikel a primář Kohoutek vyhodili fyzika z práce, má na svědomí a v kompetenci právě primář Kohoutek. Soudce Mgr. Jiří Němec tak překroutil skutkový stav věci, neboť úmyslně neprovedl navržené důkazy potřebné k prokázání rozhodných skutečností.

Nesmyslné argumenty soudce Mgr. Jiřího Němce

Soudce Mgr. Jiří Němec se nevyvaroval lží ohledně spuštění přístroje do klinického provozu a další lži ohledně údajného porušení pracovní kázně ze strany fyzika a prokázání tohoto porušení. Svědkové nic z toho, co tvrdil soudce Němec, nepotvrdili. Fyzik pracoviště nemůže spustit přístroj do klinického provozu, jak si to bez jakékoliv právní opory vymyslel soudce Mgr. Jiří Němec. Když se fyzik proti těmto lžím ohradil a označil skutečnou osobu, která spustila do klinického provozu přístroj, argumentoval soudce Mgr. Jiří Němec posměšně: "Ale vy jste byl na pracovišti". Fyzikovi to však příliš humorné nepřipadalo. Kde jinde by asi tak měl být? Přístroj do klinického provozu spustil ten, kdo jej spustil, nebo ten, kdo byl na pracovišti? Rovněž tvrzení soudce Němce, že primářem naplánované datum mělo platit pouze za předpokladu, že budou známy výsledky zkoušky přístroje, jsou jen bohapustou lží, neboť vzhledem k tomu, že zpracování výsledků zkoušky trvá obvykle dva měsíce, bylo již předem jasné, že výsledky zkoušky, která skončila v neděli pozdě večer, nemohou být zpracovány na druhý den ráno za pouhých 10 hodin.

Soudce Mgr. Jiří Němec přičetl k tíži fyzikovi pracoviště porušení povinností, kterých se ve skutečnosti dopustil primář Onkologického centra Krajské nemocnice Tomáše Bati ve Zlíně MUDr. Milan Kohoutek. Primářovo porušení povinností neohlídala dohlížející osoba, kterou byl Ing. Karel Karásek z firmy VF radiační ochrana Černá Hora. Primářovo porušení povinností bylo o to závažnější, neboť primář onkologického centra byl zároveň i osobou s přímou odpovědností za radiační ochranu.

Soudce Mgr. Jiří Němec však lživě přiřkl tuto funkci fyzikovi, přestože ji neměl, a nesmyslně argumentoval fyzikovým oprávněním zvláštní odborné způsobilosti. Soudce Němec však zcela pominul fakt, že ono oprávnění je podmínkou sice nutnou, nikoliv však postačující k funkci, kterou mu lživě ve svědecké výpovědi přisuzovala rovněž vedoucí fyzikálního oddělení Mgr. Beáta Kašpárková. Jinými slovy, získáním oprávnění zvláštní odborné způsobilosti nevzniká automaticky nárok na výkon funkce dohlížející osoby nebo osoby s přímou odpovědností za radiační ochranu. Zaměstnavatel musí tyto osoby do funkce ustanovit písemně. Zaměstnavatel to neudělal, přestože tuto možnost měl. Zaměstnavatel tedy tohoto fyzikova oprávnění vůbec nevyužil k tomu, aby pověřil fyzika funkcí osoby s přímou odpovědností za radiační ochranu nebo funkcí dohlížející osoby. To raději tuto funkci vykonával sám primář a dohledem nad radiační ochranou pověřil externí firmu, určitě za nemalé peníze. Proto je zcela scestné, když soudce obvinil z porušení pracovní kázně fyzika pracoviště namísto osoby s přímou odpovědností za radiační ochranu a dohlížející osoby. Pro lepší vysvětlení je to stejné, jako kdyby za dopravní přestupek nebyl obviněn řidič vozidla, ale spolujezdec, který vozidlo neřídil, a to jen proto, že má oprávnění k řízení motorových vozidel. V této podvodné kauze tedy obrazně majitel řidičského průkazu nebyl pověřen řízením podnikového vozidla.

Soudce Mgr. Jiří Němec se tedy dopustil zjevné lži uvedené i v rozsudku, na které byl kromě dalších uvedených nepravd tento rozsudek postaven, totiž, že fyzik byl osobou s přímou odpovědností za radiační ochranu, přestože byl fyzikem upozorněn, že on sám touto osobou nebyl. Soudce němec byl fyzikem upozorněn, že touto osobou byl primář MUDr. Milan Kohoutek, což bylo lehce ověřitelné, avšak záměrně neověřené.

Před závěrečným rozhodnutím si soud vzal pětiminutovou přestávku, aby se poradil. Pětiminutová přestávka se nečekaně protáhla na 35 minut. Jeden z přísedících, z trojice v senátu právním vzděláním nejvyšší JUDr. Karel Bodlák jako bývalý kriminalista pravděpodobně rozpoznal, že se jedná o podvodné spiknutí, protože bylo slyšet přes dveře až na chodbu, jak tam na sebe v hádce řvali. Přestože se neprokázaly vykonstruované důvody podvodníků z vedení Krajské nemocnice Tomáše Bati a jejího Onkologického centra, soudce Okresního soudu ve Zlíně Mgr. Jiří Němec a přísedící Okresního soudu ve Zlíně Eva Musilová zřejmě rozhodli v poměru 2:1 ve prospěch podvodníků a potvrdili podvodný vyhazov fyzika pracoviště za údajné svévolné spuštění rentgenového ozařovače do klinického provozu. Okresní soud ve Zlíně tak postavil rozsudek prakticky na jediné svědecké výpovědi, a to křivé výpovědi jednoho z trojice podvodníků, kterého další z trojice podvodníků vyslal k soudu jako "svědka".

Zaslání kopie protokolu soudního jednání musel fyzik urgovat. Výmluvou bylo, že kopie byla údajně zaslána na jinou adresu lišící se jedním písmenkem, přestože zapisovatelka byla na možnou záměnu písmene upozorněna a přesná adresa jí byla za tímto účelem napsána.